Jdi na obsah Jdi na menu
 


Křesťanská kabala a protestantská mystika

26. 11. 2009

Moje poznámky z přednášek Křestanská kabala a Protestantská mystika (doplněné životopisnými perexy z anglické a české wikipedie).

Jsou to jen poznámky, text si v žádném směru nedělá nárok na úplnost ani dokonalost. Dal jsem je sem na prosbu několika známých. Přes snahu o co nejvěrnější zachycení nemůžu vyloučit chyby všeho druhu. Za připomínky nebo doplnění vedoucí ke zkvalitnění textu děkuji.

 

Protože jde o záznam živé, mluvené přednášky, je text bez projevu řečníka vždy svým způsobem defektní, kusý, nemluvě o nutnosti výběru zaznamenávaného a nevědomosti zapisovatele.

20. 11. 2009 15:00 konvent u sv. Tomáše, Malá Strana, Praha

 

Pavel Hošek (ETF): Křesťanská kabala


– je tu cca 30 lidí, refektář docela zaplněn

– mají tu na obraze Marii Terezii :)

– nebude předpokládat předběžnou znalost

– 15.–16. stol. –  znovuobjevení platonismu, evr. učenci objevují židovskou mystiku, esoterní tradici

– křestanským myslitelům ji zprostředkovávají žid. učenci

– křesťanům, kteří se kabalou zabývají, klesá něco jako jejich společenská prestiž

– proč o to získávají zájem? (katolíci, např. jesuité, i protestanti)

– ad fontes, zájem o starověké jazyky – první kabalisté jsou grécisté a hebraisté

            – kabala nabízí hermeneutický klíč k proniknutí k tajemství Písma

– slova a písmena (22) jsou stavební kameny vesmíru (víc in: Kabala a jiné perspektivy??)

                        – Bůh stvořil svět jako své slovo (?)

– v renesanci – mj. prostřednictvím překladatele Marsilia Ficina (zemř. 1499) – roste zájem o Platóna a platonismus – ten je i v kabbale (před tím dominoval aristotelismus)

– súfijští i křesťanští novoplatonici (J. Scotus Eriugena (Ir, 9. stol.) aj.) snad spoluovlivňovali kabalu (podle Moše Idela?)

emanační teorie stvoření: stvoření jako výron Boží stvořitelské energie

– stvoření, příroda je Božím pláštěm – kt. Boží slávu zároveň halí a zároveň svým způsobem odhaluje (hlásají někteří kabbalisté)

– renesanční humanismus objevuje člověka jako dokonce teologicky legitimní thema

– člověku náleží role napomáhat vrácení vyoseného světa do jeho osy

– čl. už není především padlý tvor x vznešené pojetí člověka

– křesťané mají zájem o kabalu, pže ji berou jako jakési zdarma dané potvrzení existence? Boha (správnosti Písma?) aj.

sefirót, midót – nejsou chápány jako tři osoby kř. Trojice, ale podobnost tam je

– kniha Zohar – možné brát ji jako potvrzení kř. Trojice a božství Kristova

Moše Idel?

Christian Knorr von Rosenroth (July 15, 1631–1689) was a Christian Hebraist born at Alt–Raudten, today Stara Rudna in Silesia. – u dálnice na Norimberk..:)? (en wiki)

Sulcbašsko?

Sefer Jecira pravděpodobně pochází od Abrahama;)

Bahir –

Zohar – od Šimona Bar–Jochaje

– Newton (?!), Spinoza, Schelling, Leibniz – asi ovlivněni kabalou

– i Gershom Scholem (psáno sic, 1897–1982, en wiki: zakl. mod. studia of kabbalah) je překvapen, jak se kabala projevuje v Böhmově světě („zhořelecký švec“ :)

Count Giovanni Pico della Mirandola (February 24, 1463 – November 17, 1494) was an Italian Renaissance philosopher.[1] He is famed for the events of 1486, when at the age of 23, he proposed to defend 900 theses on religion, philosophy, natural philosophy and magic against all comers, for which he wrote the famous Oration on the Dignity of Man which has been called the "Manifesto of the Renaissance",[2] and a key text of Renaissance humanism. (en wiki)

 

Johann Reuchlin (1455 – 1522) byl německý humanista a mystik. Byl prvním německým hebraistou, který jakožto nežid  hebrejštinu a Tanach.

Studoval novopythagoreismus a kabbalu, byl ovlivněn Piconem. Šířil liberální náboženské názory. (cs wiki)

Achab Haidler – v ČT online k dispozici pořady s ním

angl. augustinian: italský renesanční kardinál, augustinián, „kř. kabalista“

 unionistika – sjednocení s božstvem (spor Idel x Scholem)

numinózní šmak :)

 

15:50 Jan Kranát (ETF): Protestantská mystika

– Luther ovlivněn dominikánskou mystikou

– existuje i výklad, ze protestanti jsou od pro te stare – „za tebou stojíme (Kriste)“

?? x od toho, ze podali protestaci?? vyznam slova protestare tehdy=??

 Luther o sobě říká, že je žákem školy Occamovy (i když žádné velké znalosti jeho fil. neměl)

– prot. protestují hlavně proti aristotelismu (?!)

– jedním z rysů nové teologie mý být orientace na zkušenost

sv. Diviš Aeropagita

Jan Tauler

– oba odkazují své posluchače na zkušenost:

sola experientia – 4. nebo 5. Lutherovo sola – facit theologum, nikoliv facit Christum (?) – pro Luthera je teologem i zbožný křesťan

 

Gottfried Arnold

– 1. církevní historik reformace

– nejdřív se zdálo, že je to dočasná turbulence, kt. se vyřeší reformací celé církve

2svazkové dílo (1699–1700): Unparteiliche Kirchen– und Ketzerhistorie

– málo známý prot. teolog

 

svědkové pravdy (testes veritatis) podle (Flatia...?) – Dante, Tauler, Kusanus – jsou to heretici, kt. jsou si vědomi, že hereze narušuje jednotu, ale přesto musejí upozornit na to, ze od spojeni církve se světskou mocí (konstantinovské donace) neustále hrozí, že se církev bude odklánět od euangelia

 

Hegel: reformace je pro něj největší revoluce v dějinách lidstva

– Böhme je podle něj první filosof, kt. obrací pozornost ke zkušenosti vnitřní

– prvním je Francis Bacon – ten ale obrátil poz. jen ke zkušenosti smyslové (začíná jím filosofický novověk)

– ke zkus. vnitřní obrátil pozornost až Böhme

– protestantský princip se u Hegela rovna principu niternosti (der Innerlichkeit)

jenseits – dříve: vnější, nepřístupný – protestantismus naopak chce tohle cítit, nahlédnout

 

Friedrich Daniel Ernst Schleiermacher (1768–1834)

 

(článek na č. wikipedii je ze značné části práce prof. Sokola)

– někdy se mu přezdívá „církevní otec 19. století“

– není moc znám ani v českém protest. prostředí, a pokud je, má tu nejhorší reputaci:)

– je o něm v č. jen 1 článek Hromádkův z roku 1934?, kt. říká, že ho máme číst, abychom pochopili, co zn. Blut und Boden (snad Cesty českých evangelíků, 1934)

– barthovci chtěli stavět teologii na Božím slově, bez větších úvah, jak se Boží slovo k člověku dostává

1799 – anonymní spis Řeči o náboženství – k básníkům, filosofům, teosofům, ale především osvícencům – opět starý žánr apologie – lidé ztratili smysl pro náboženství, kostely a spalování knih je směšné a nedůvěryhodné

 – paradoxním způsobem navazuje na Kanta (kterého četlo celé Mladé Německo) – kritizuje ho, a to ještě za jeho života (ale ten to nezaregistroval)

 

Kant: náboženství nemá co do činění s metafysikou, ani s morálkou

– chtěl stanovit meze rozumu, aby se objevil prostor pro víru (v Kritice čistého rozumu – ale z ní vysvítá, že pro víru není vůbec žádný prostor (pro člověka rozumného))

 

Schleiermacher domýšlí Kanta, kt. nenapsal (= měl napsat) ještě čtvrtou pořádnou kritiku: Kritiku Zjeveni/teologie – v lidské mysli (transcendentálně chápané) – je třeba najít svou vlastní provincii v mysli (vedle metafyziky a morálky má být takto fundamentálně založeno i náboženství)

 ? – náb. je Anschauung und Gefühl des Universums – JK: názor universa x já: spíš náhled? (ale u Kanta je prý v češtině opravdu názor)

 – nemůžu nazírat svět (můžu nazírat flašku nebo lidi v místnosti) – pozdější termín Weltanschauung, světonázor, je v rozporu s tímto Kantovým pojetím

– chuť, temné tušení a instinkt pro universum – tyto pojmy bývají zdrojem těch nejnebezpečnějších omylů

 

Spinozu četli všichni, pže bylo zakázáno ho číst – platil za ateistu – Lessingův spor o Spinozu??

– podle Spinozy je jediná substance, Bůh – stoly, lidi nemají vl. substance – jsou jen atributy nebo spíš modi té jedné substance (komplik. myšlenka)

– i v té nejkonkrétnější jednotlivině by měl být člověk schopen nazřít universum (posluchač: to je i Buberova interpretace chasidismu)

– kněží toho jsou schopni ze všech lidí nejmíň x básník, zřec, (a řečník, umělec?) – to jsou/budou praví kněží Nejvyššího

(jazykový otazník: zřec – pl. = zřeci? (v DEBDictu není))

 

Moje hodnocení přednášek vzhledem k očekáváním:

Tak celkově mě to z hlediska přínosu a zajímavosti spíš zklamalo. (3–/5)

Poznámka: Užitečné (možná víc než všechny tyhle výpisky) je přečtení článku http://en.wikipedia.org/wiki/Christian_Kabbalah.

 


Text obsahuje úryvky z bibliografických perexů článků na české a anglické Wikipedii.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Protest. arist. a překl. "Anschauung"

(Theodor, 1. 12. 2009 11:29)

No a co jsi tedy očekával a co přesně jsi pak postrádal?
1) Říci, že "protestanté protestovali proti aristotelismu" je poněkud přehnané, i když na tom něco je. Zpočátku existovala i vlivná protestantská škola aristotelismu. Patřil k ní, tuším, i Komenského učitel v Herbornu, Jan Jindřich Alsted, ačkoli tomu zprostředkoval spíše tradici pythagorejskoplatonskou a lullovskou.
2) On se nám ten překlad "Anschauung" jako "názor" zdá dnes trochu divný snad z toho důvodu, že si již nespojujeme názor tolik se zřením (duševním) jako spíše s míněním. Takže se opravdu hodí říci jak "názor", tak "náhled", jelikož jde o to, zda se něco "nazírá, nahlíží".
Na tom je také pochopitelnější ta námitka, že nelze mít "světonázor". Mínění zajisté ano, neboť myslet si o světě jako celku může leckdo lecos, ale zda jej může nějak nazřít, je pochybné. A nejde jen o to, že je jaksi moc velký, ty příklady s lahví a skupinou lidí jsou zavádějící, protože svádějí k domněnce, že jde o úkon tělesný.
3) Domnívám se, že zakládat název "protestanté" na podání protestace se míjí se skutečností, že člověk musí nejprve nějaké stanovisko zastávat (vyznávat jej), aby pak odtud mohl případně proti něčemu protestovat. To je jádro věci. Že si pak o tom protestanté i katolíci vyprávějí příběhy, které jim více hoví, je jiná věc. Ta se odvíjí od toho, že z jednoho hlediska jsou to "ti, kteří vpravdě stojí za Kristem", z druhého "ti, kteří proti něčemu remcají".

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA